2Sep
Sedmnáct vybírá produkty, které si myslíme, že se vám budou líbit nejvíce. Z odkazů na této stránce můžeme získat provizi.
Nepředstírejme, že je na škole všechno perfektní. Včera večer jsem mluvil s přítelem, který měl akademické a finanční problémy. Řekla mi, že se cítí deprimovaný. Ve skutečnosti to není první z mých přátel, kteří mi to řekli, protože jsme všichni šli každý svou cestou na vysokou školu. Také jsem měl dny, kdy jsem chtěl celý den sedět na posteli a plakat. Upřímně řečeno, to je v pořádku.
Myslím, že většina z nás může připustit, že jsme na školu měli nerealistická očekávání: že každá párty by byla ohromující, my bychom daří se stejně dobře na vysoké škole jako na střední, chlapi by najednou byli dospělejší a my bychom se nějak cítili šťastnější přes noc. Tato očekávání, alespoň pro mě, vyšla z okna. Musel jsem si uvědomit, že jsem zestárl jen o rok. Je mi 17 a stále mám celý život před sebou. Budu se spřátelit, ztratit přátele, eso testy, bombové testy, potkat neuvěřitelné kluky a potkat totální hulváty - ale to je v pořádku.
Za ty dva měsíce na vysoké škole jsem zatím vychytal pár strategií, jak se vyrovnat s pocitem skleslosti.
Když jsem naštvaný, tak verbalizovat moje emoce. Kdysi jsem se snažil zůstat vyrovnaný, ale to vedlo k tomu, že jsem nahromadil své emoce. Takže teď jen říkám, jak se cítím, i když jsem v místnosti sám. Říkal jsem věci jako „Nemůžu uvěřit, že mi nezavolal!“ a „tento profesor mi už leze na poslední nervy!“ Říkat tyto věci nahlas mi pomáhá uvolnit hněv, protože mám pocit, že mi myšlenky unikají z hlavy a vytvářejí cestu pro lepší a produktivnější jedničky.
Když jsem smutný, já
socializovat s mými přáteli. Kdysi jsem se izoloval, dokud jsem se nedostal z toho, co mě trápilo. Nyní jsem si uvědomil sílu jiných lidí pozitivita. Když mám pocit, že se mi celý den pokazí, vím, že si můžu sednout na koleji svého přítele a jen tak relaxovat, i když nejsem připraven mluvit o tom, co mě trápí. Být s přáteli, když jsem smutný, mi také připomíná, že mám lidi, kterým na mně záleží, i když jsem daleko od domova.
Doufám, že vám moje strategie pomohla. Co děláte, abyste se vypořádali, když se cítíte na dně?
