8Sep
Sedmnáct vybírá výrobky, které si myslíme, že se vám budou líbit nejvíce. Z odkazů na této stránce můžeme získat provizi.
Minulý víkend byl parádní! Šel jsem do Bostonu a zůstal jsem na koleji mého přítele Saea na MIT (mají ty nejšílenější tradice-a internátní architekturu-vůbec!) Jedna z jejich kolejí vypadá jako houba!) Přidal se k nám i můj nejlepší přítel ze střední školy Andrew.
Nakupovali jsme na Harvardském náměstí, jedli ve Wagamamě, pili čaj v Tealuxe a hodiny jsme si povídali o našich nových životech. Nikdo z nás se neviděl od ukončení studia, přestože si píšeme a domlouváme data přes Skype téměř každý týden. Ale vůbec mi nepřipadalo zvláštní se navzájem vidět.
Někteří lidé mají zkušenosti, kdy se jejich přátelé po nástupu na vysokou školu změní a už nejsou přáteli. Mám ale podezření, že ačkoli jsme všichni dospěli, dospěli jsme stejným směrem! Přestože máme různé cíle, nic to nemění na naší vzájemné podpoře.
Také jsme se rozhodli jet vlakem jednu hodinu na sever a znovu navštívit naši internátní střední školu. Nebyl jsem si jistý, jestli se budu smát nebo plakat, když se vrátím, jednoduše proto, že to kdysi bylo tak nedílnou součástí mého života. Ale všechno to vypadalo tak přirozeně, dokonce i jako kamenec, nejsem outsider. Měl jsem oběd se starými přáteli a povídali jsme si tři hodiny. Jako bych vůbec neodešel. Zpočátku to bylo skvělé, ale jak den plynul, začal mi chybět nový život, který jsem vytvořil od ukončení studia a nástupu na vysokou školu. Když jsme tedy na konci dne jeli posledním vlakem zpět do Bostonu, cítil jsem velkou úlevu.
Samozřejmě je to jen moje zkušenost. Jaké byly ty vaše, když jste viděli staré přátele po prvních několika semestrech vysoké školy?
Pro mě, i když to bylo skvělé opětovné spojení s minulostí, se zítra chystám zpět do školy. Nemůžu se dočkat!
