7Sep

Ve vašich slovech (13. listopadu 2006)

instagram viewer

Sedmnáct vybírá produkty, které si myslíme, že se vám budou líbit nejvíce. Z odkazů na této stránce můžeme získat provizi.

Tak dospělý, a přesto tak závislý Kdy najdu cestu? Chci tak brzy vyrůst, přesto pobíhat a hrát si

Chci být znovu dítě, ale vím, koho si mám vzít, stále mám sny, které si chci splnit

Potřebuji odpověď Abych mě provedl tímto šílenstvím, viděl jsem, že cesta k poznání, kdo jsi, může občas vést ke smutku

Cítím se tak starý za svými roky, přesto někdy mohu být dítě. Celý ten zmatek mě opravdu přivádí k šílenství

Vím, že nakonec najdu cestu, kterou potřebuji, abych ke mně zůstal věrný. Mezitím budu držet hlavu vztyčenou, dokud se nebudu cítit úplně svobodný

Zapaluje svíčku a upřenýma očima na ni hledí. Jak se teplo zvyšuje, plamen stoupá a stoupá. Za ním je kožená židle a sedí na ní jako kapka peří. Svíčka a člověk, nejistota mezi nimi je vymazána a jejich důvěra je jako pouto Toto pouto se nerozbije a jejich duše se netřese. Strach omezen na velmi málo. Neboť svíčka dobře ví, s dechem zemře A muž dobře ví, že s spálenou kůží bude plakat. Takže tam zůstávají, tento neobvyklý pár se spojil, noc co noc, den co den. A tak zůstanou. A zůstali dál. Tak, jak to mají nekonečné roky.

„Jeden zvláštní chlap“ Komu: David Konitzer Od: Halli Koeppe Věnováno Davidovi za to, že je skvělý přítel a trpí nemocí ledvin, stále žije dobře. Když se dívám do nebe, vidím krásné modré a nadýchané bílé mraky. Ale když slunce svítí, vidím, jasně modré oči a zvýrazněnou hlavu blonďatých vlasů, slunce svítí na tebe, jako ty jsou tak zvláštní, jak to jen jde, od vaší laskavosti po vaši velikost přítel. Ale přesto se na vás nebesa dívají shůry a jejich rčení říká, že váš jediný zvláštní chlap se dostal na tuto Zemi. A to je pravda, vaše láska je hodně, protože je milujete zpět. Vždy si tě budu pamatovat.

TATÍNEK

Když se dívám do nebe, často si říkám, proč děláš určité věci, které děláš, pokud jsme důvodem, proč jsi právě vypadl z lásky? nikdy se nezastavuj a nepřemýšlej, proč si jako rodina nejsme tak blízko Neuvědomuj si, jak moc nám ubližují, je to tak evidentní, proto se tě teď ptám Záleží ti na nás, jestli nám neděláš laskavost, dostaň se z nás žije

~ Lauren, Nové Mexiko
Tuto báseň jsem napsal o svém otci, protože dělá mnoho špatných věcí, které ubližují mé matce, mé sestře a hlavně mně.

Tolik věcí, co říct, ale málo času, kdy mě obviňujete z hrozného, ​​ale ne špatného zločinu, kolikrát to necháte dojít a ustoupíte stranou, proč to prostě nemůžete nechat jít, spolkni svou pošetilou pýchu Nyní je konec, nikdy jsi tomu nedal šanci, zdálo se, že jsi skončil bez druhého pohledu a ano, někdy potřebuješ odpustit a zapomenout, ale věci zatím se nezmění Myslel jsem, že jsme měli něco dobrého Průhledná. Ale ve skutečnosti je to všechno moje vina, políbil jsem ho, ale on mě také políbil Nechápu, co jsem udělal, protože všechno, co chci, jsi ty, ale věci jsou změněno tam nevrací se Hádám, že je ve mně něco, co mi chybí, nenechám tě, abys mě stáhl dolů, nenecháš mě utopit Stále tě miluji a to je pochopitelné, věci se nedají zvládnout, ale musím se přestat zlobit a věřit, že to je způsob, jakým se to má dělat být.

Lidové rodiny šly do války Kdo ví, kdy se vrátí k těm vchodovým dveřím Někteří budou navždy pryč a jiní, dokud to neskončí Malé děti budou hledat čtyřlístek Jen abych přivedl zpět jejich otce nebo bratra Nikdy jsem neviděl tak rozrušenou matku Jakou hrůzu tato válka přináší Nemůžeme jen myslet na šťastné věci Myslet na šťastné časy, které jste nepřiznali Ne spáchání zločinů Proč tato válka prostě neskončí Tolik srdcí zbývá napravit I když roky ubíhají Vše, co lidé udělají, je plakat Jako poslední den přijde příliš mnoho lidí neuslyší bubny, protože budou ztraceni v oblacích, nikdo nebude slyšet jejich pláč jejich životy

Jaclyn Hořčice, 13

Spontánní polibek

Podíval se na mě tak intenzivně Odhalením svých svůdných, mořských zelených očí jsem se setkal s jeho pohledem s vzrušením a očekáváním.Posunuli jsme se k sobě. duše, najednou jsem se cítil nahý a ustaraný Jako dítě zbavené neviny Moje vnitřní tajemství byla odhalena A já jsem sdílel tuto hanbu s jinou bytostí, kterou jsem téměř nemohl vydržet vyjádřit se někomu Nevysvětlitelné myšlenky a emoce Byli ve mně uvězněni tak dlouho Ve mně je horká sopka Hrozilo, že praskne a vyrazí z mého těla Úžasné vášeň křičící, aby se osvobodila Takže, jasně, je tu výbuch skrz mé žíly, spojující naše těla a naše duchy Odpovídá se stejnou dychtivostí Rozplýváme se do sebe Cítím se tak mocný a radostný Dokud se naše rty neuvolní, nevím co říct, co dělat Kouzelný zázrak žádostivé lásky je stále ve vzduchu Tak hustý, že skoro nemůžu dýchat Otočí se na mě a usměje se, usměju se, podívám se mu ještě jednou do očí a jdu pryč. ~ Kristin Margrave, IL, 16

Den utíká příliš rychle.. ale pořád mi to připadá jako včera.. Stále chci, aby sis mě pamatoval.. Ale vypadá to, že už je pozdě.. Včerejšek mi hoří v mysli.. Nikdy jsem ti to neřekl.. Přál jsem si, abys byl můj.. ode dne, kdy jsem tě potkal.. Ale to je teď jedno.. protože jsem ztratil svou jedinou pravou lásku.. Přál bych si, abych ti to mohl říct.. že jsi byl můj anděl shora.. Snažím se s tebou mluvit.. slova, která jsem nikdy neřekl.. ale ani mě neslyšíš.. protože už je pozdě, jsi mrtvý... Proč tě vzali zpět? Potřebuji tě tady u sebe.. Proč mi vzali anděla? Prosím vrať se ke mně.. Nikdy jsem ti to neřekl.. Potřebuji ještě šanci říct.. že jednoho dne budeme spolu.. a budeš tady, abys zůstal.. Vrať se ke mně, můj anděli... vrať se a pomoz mi létat.. Potřebuji tě tady u sebe.. Vrať se a řeknu ti proč ..

Mám tajemství, ale nemohu prozradit. Pronásleduje to mou mysl, jako zakleté kouzlo. Je to o mně, je to o tobě. Je to o době, kdy jsme oba věděli, jaký má být život. Měl jsem hned od začátku vědět, že za mé zlomené srdce nedáte ani korunu. Načasování je perfektní, rány jsou hluboké. Ale přesto musím zachovat své tajemství. I když to straší... a popáleniny a posměšky. Nejlepší je utajit; Co se skrývá pod.

Pro tebe Pro useknutý úsměv pro uschlý, zatímco pro jednoho a jen to bude chodit 5 mil pro sladkou kapitulaci pro šedesátá léta pro nějakou šedou zářijovou ranní blaženost pro kytarovou strunu pro písničku, pro kterou bys zpíval, že bych to vzdal cokoliv