2Sep
Sedmnáct vybírá produkty, které si myslíme, že se vám budou líbit nejvíce. Z odkazů na této stránce můžeme získat provizi.
Sedmnáct: Jaké jste měli zkušenosti se šikanou na střední škole?
Audra Mari: Jednou v neděli jsem přišel domů a celou moji příjezdovou cestu zabíral velký panáček a pod ním byly malé panáčky. V horní části panáčku stálo „Sasquatch“. V podstatě si ze mě dělal legraci, protože jsem vysoký. Na fotbalových hrách ostatní děti zpívaly věci, jako například na fotbalovém zápase, kdy dav skandoval „Jdi domů, Mari“. Znamení, že dívky čelily týmu a přály jim hodně štěstí, ale na zadní straně nápisu stálo „Jdi domů Mari“ pro celou studentskou sekci, aby vidět. Při volejbalovém tréninku mě tato dívka zahnala do šatny a křičela na mě: volá mi všechna ta jména a říká mi, že jsem poslal obrázky jejímu příteli, kterého jsem ani neměl vědět. Jednou během oběda jsem tam seděl se všemi svými přáteli a v hodinu oběda vešla mladší dívka. Přišla k místu, kde jsem seděl, hodila na mě papírový obědový sáček a bylo na něm moje jméno. Řekla: „Tohle můžeš jíst k obědu.“ Uvnitř tašky byly kostky cukru, mrkev, ředkev, jako jen hromada věcí, které by koně snědli, a říkaly, že vypadám jako kůň.
17: Co se vám honilo hlavou, když se to všechno dělo?
DOPOLEDNE: Zpočátku jsem se to snažil udržet v sobě a nikomu to neříkat, kromě mých přátel, protože jsem si myslel, že to po prvních týdnech přejde, ale tohle se dělo celý rok. Asi si musíš sednout a zjistit, jak to zlepšíš. Nakonec jsem tedy řekl své matce, řekl jsem jí všechno, co se děje. Mluvila s administrativou a oni přivedli dívky a mluvili s nimi o tom. Dívky, které na mě hodily tašku na oběd, byly suspendovány ze školy. Musíte to tedy jen upozornit na lidi v pozici autority.
17: Přes to všechno jste se přesto dokázali probojovat do soutěže Miss Teen USA a vyhrát první runner-up! Jak jste v sobě našel sebevědomí?
DOPOLEDNE: Musíte to prostě ignorovat a mít důvěru v sebe. Vždy jsem sledoval průvody a myslel jsem si, že je to něco zábavného. Vždycky jsem obdivoval dívky, které je dělaly. Byl jsem sportovcem se třemi sporty-hokejem, fotbalem a volejbalem-a opustil jsem je všechny, abych mohl pokračovat v kariéře modelky a dělat parádu. Když se ohlédnu zpět, řekl bych, že se prostě musíte soustředit na to, čeho chcete dosáhnout, a nenechat lidi, aby vám překáželi nebo vás položili. To, že vám někdo říká jméno nebo o vás říká něco špatného, neznamená, že mu nutně musíte věřit a vzít si to k srdci.
17: Jaké jsou vaše rady pro dívky, které dnes řeší šikanu?
DOPOLEDNE: Zůstaňte si jisti a vězte, že to není konec světa, že do konce života nebudete na střední škole. Kamkoli jdete, jsou zlá děvčata, ale když jste starší, nemusíte se jimi obklopovat. Nejste s nimi ve třídě, nejíte s nimi oběd a nehrajete si s nimi, tak se na to podívejte a vězte, že to skončí. Řekněte to také důvěryhodnému dospělému, řekněte to všem svým přátelům, řekněte komukoli, komu můžete. Pokud si to necháte uvnitř, bude vás to jen žrát.
Co si myslíte o příběhu Audry? Byli jste šikanováni? Podělte se o svůj příběh v komentářích.