2Sep
Sedmnáct vybírá výrobky, které si myslíme, že se vám budou líbit nejvíce. Z odkazů na této stránce můžeme získat provizi.
Učí studentky sebeobraně a posuzování rizik.
Obecně řečeno, vysokoškolské kurzy, které učí studentky, jak „předcházet znásilnění“, mají docela špatnou pověst. Mnozí si myslí, že to tíží spíše oběti než pachatele sexuálních útoků, a tvrdí, že bychom měli všechny studenty učit, jak respektovat sexuální hranice takže se nedopouštějí sexuálního napadení, místo aby poučily studentky o sebeobranných technikách a způsobech hodnocení rizikového scénáře, aby se vyhnuly přepadli.
Jeden školní program zaměřený na výuku studentek prvního ročníku, jak se vyhnout znásilnění, se osvědčil. Podle výsledků výzkumu zveřejněných The New England Journal of Medicinea ohlásil [link target = '_ blank' href = ' http://www.nytimes.com/2015/06/12/health/college-rape-prevention-program-proves-a-rare-success.html? smid = nyt-health & _r = 1 'link_updater_label =' externí '] The New York Times
„Bylo zjištěno, že ženy v prváku, které se zúčastnily kurzů prevence znásilnění ve třech kanadských areálech a byly vyšetřeny o rok později, jsou výrazně méně vystaveny riziku sexuálního napadení. Riziko znásilnění bylo pouze 5 procent mezi 451 ženami náhodně zařazenými do programu, ve srovnání s 10 procent pro 442, kteří nebyli, a riziko pokusu o znásilnění pro osoby v programu bylo rovnoměrné dolní.Toto samozřejmě není úplné řešení, protože nedělá nic pro odstranění kořene problému. Univerzitní kampusy stále musí zavést kurzy, které budou všechny studenty informovat o sexuálním napadení, a také programy, které sexuálnímu napadení zabrání. Přesto, protože žijeme v reálném světě (a ten, který má k dokonalosti daleko), učíme studenty, jak se bránit, vyhodnotit své vlastní sexuální hranice a pochopit, co se považuje za znásilnění, je nepochybně posilující a krok správným směrem směr.