2Sep
Sedmnáct vybírá produkty, které si myslíme, že se vám budou líbit nejvíce. Z odkazů na této stránce můžeme získat provizi.
Vzhledem k tomu, že jaro naplno rozkvetlo, byly na akademické půdě a ve městě více přítomny připomínky lásky a vztahů (a mého nedostatku). V sobotu jsem se šel podívat do kina Lovenív Connecticutu se dvěma mými dívkami, Richannou a Joy, a mým přítelem z Atlanty, Jayem. Film byl skvělý a já jsem velký pankáč, takže jsem skočil pro každé otevření dveří skříně a každé blikání světla. Poté, co se mi vrátily nervy, abych vykročil do noci, rozhodli jsme se na chvíli projít městem. Nemohl jsem si nevšimnout, že se všechny milující páry, které nás obklopovaly, směly, mluvily a jen se zamilovaly. Nechápejte mě špatně, vždy je to krásná příležitost být svědkem lásky a štěstí, ale nemohl jsem přestat myslet na své problémy s kluky a na to, jak moc mi chybí ten, na kterém mi opravdu záleží.
Motá se tam pár kluků, na akademické půdě i mimo ně, o kterých vám holky opravdu nestojí za to říkat (upřímně já dokonce přemýšlím o) a ostatní v mém životě jsou jen přátelé, kteří se někdy trochu zamotají ve svých textových konvách a facebookové chaty.
Je tu jeden člověk, který mi neustále myslí. Hodně jsme se potloukali přes léto po promoci a během zimní přestávky, ale bohužel chodí do školy na jihu. Přál bych si, aby nebyl úplně na Texas Tech, abychom se mohli potloukat a dělat celou věc „milovníků jara“, ale naše časté texty a hovory zatím budou muset stačit. Myslím, že budu pokračovat ve svých denních snech o starých zimních dnech a dokud ho letos v létě znovu neuvidím.
Much Love Girls,
Anique *
