Leceeon: Na shledanou Dream Guy

Promluvme si o tomhle podivném chování. Jednoho dne se cítím trochu na dně, zavolám své přítelkyni a zeptám se jí, jestli by si nechtěla jít sednout do horké vany k relaxačnímu vanu a na chvíli si odpočinout, víš, na chvíli se dostat z mysli. Je úplně na dně a říká, že tam bude za 30 minut. Oblékl jsem si tedy své roztomilé plavky a vyrážím do nebeské vířivky. Neviděl jsem svou kamarádku v šatně, takže jsem si jen myslel, že už je ve vířivce, a měl jsem pravdu. Vstoupil jsem a náhlá relaxace převzala moji náladu, mínus vůně chloru.

Začali jsme pomlouvat o všem, co se ten týden v našich třídách odehrálo, a co ne. Kamarádce se najednou na tváři objeví ten směšně velký úsměv, který může znamenat jen jednu věc... Kluk! Začíná se šťouchat a snaží se mě přimět podívat se nahoru do druhého patra. Ale nevěděl jsem, za co mě sakra pořád kopala. Tak jsem nakonec zakřičel „CO?“ říká mi, abych se podíval nahoru, a tam je. Můj vysněný chlapík, který tam stál a díval se do skla dolů na nás ve vířivce s velkým úsměvem na tváři. Mává a já mávám zpět. To mě nutí přemýšlet, možná přijde a vejde sem s námi, a pokud ne, možná přijde a pozdraví mě! Mějte na paměti, že náš bazén je obklopen sklem, takže lidé přicházející (a všichni ostatní!) Vidí přímo dovnitř. Moje oči ho sledují po chodbě a ke stolu v recepci, po schodech... a rovnou na basketbalové hřiště! Dobře, tak přemýšlím, možná si zahraje hru a pak si sem přijde odpočinout. NE! Seděl jsem v tom zatraceném bazénu další hodinu a myslíš, že vůbec přišel z kurtu? NE!

Vzal jsem si ručník, šel jsem se převléknout a byl jsem za dveřmi, než jste mohli říct „hej“. Mluvte o nějakém podivném chování. To není divné, je to prostě špatně!