2Sep
Doslova jsem měl asi dvě hodiny spánku. V sobotu večer byla párty mého přítele, která byla opravdu zábavná. Bylo to poprvé, co jsem se o víkendu opravdu setkal se školáky. Zpět do svého bytu jsem se dostal až kolem 4 hodiny ráno, hned jsem narazil na postel. Asi po hodině mě sestra budí a říká mi, že se chystáme do Las Vegas. Moje sestra jde do UNLV a bydlí v našem domě, který je pár minut od pásu. Všichni jsme jeli dolů, abychom tam strávili Velikonoce, takže to byla docela zábava.
Je šílené, jak rychle všichni rostou, zvlášť když jste je už dlouho neviděli. Procházeli jsme se jen tak poflakovat a já jsem se dostal do postele až opravdu pozdě. Spal jsem ve stejné posteli jako můj 2 (téměř 3) letý synovec a on celou noc kopal, plakal a kňučel! Nemohl jsem vůbec usnout. Než jsem mohl usnout; vzbudila mě (ZNOVU) moje sestra, abych začala mířit zpět domů. Doslova jsem se vrátil těsně před začátkem mé hodiny ve 12 hodin. Byl jsem tak vyčerpaný! Dokonce jsem vynechal jednu ze svých hodin, abych druhý den dohnal domácí úkoly.
Zbývají tři týdny a vše se hromadí! Na spánek není čas, protože všechno musí být hotové. Až se semestr konečně skončí, bude se mi tak ulevit! Jak je vidět, stále se musím trénovat, abych lépe vyrovnal svůj čas. I když mnohokrát procházím stejným scénářem, stále mám málo času. Nakonec své věci odkládám na noc před třídou, protože ostatní dny mi berou veškerou energii, protože jsem ve třídě prakticky celý den. Alespoň teď, když už postní doba skončila, můžu pít spoustu kávy a jíst čokoládu! Mají tendenci mě udržovat vzhůru po celý den. Upřímně jsem si myslel, že jsem bez těch věcí přišel o rozum. Vzdát se něčeho, co se vám líbí, je nesmírně těžké. Zkusím se hned vyspat. Spaní ve 22 hodin je pro mě tak brzy, ale bude to tak dobrý pocit.
